Ukradená rajčata - část 1.
17. 12. 2006
"Já chci taky hrát", dupl si Michal vzdorovitě. Agáta zakoulela očima. "Poslouchej, mrňousi. Je ti teprve pět a poker opravdu není hra pro děti." Vzdychla. Její malý bráška chodil ještě do školky. Byl to ale malý génius. Uměl už číst a počítat, věděl toho víc než encyklopedie, hrál na housle a navíc byl velice milý a roztomilý. Zkrátka, byl to miláček celé rodiny. Když se ale nikdo nedíval, dokázal svou starší sestru pěkně pozlobit. Agáta znovu vzdychla, výhružně se na Michala podívala a sejmula balíček karet, který ležel před ní. Michal se ale nenechal tak lehce odbýt:"Je ti teprve devět. Ty jsi taky ještě dítě!" Agáta se na Michala popuzeně zadívala:"Tak za prvé, je mi skoro deset za druhé je mi dvakrát tolik jako tobě a za třetí jsem už v podstatě dospělá. Zkrátka nehraješ a basta!" Pak se tázavě podívala na svého kamaráda a spoluhráče Richarda:"Je to tak, Lupo?" Ten škubl rameny. "Jak se tak na Michala dívám, řekl bych, že by tě nejradši vykostil jako vánočního kapra."
"Protože nechce dovolit, abych taky hrál. Bojí se, že by prohrála,"stěžoval si Michal. Agáta naštvaně hodila karty na stůl. "A dost! Už takhle jsem ztratila fůru času." Založila ruce v bok. "A kromě toho, mám hlad a hlavně žízeň."
"Protože nechce dovolit, abych taky hrál. Bojí se, že by prohrála,"stěžoval si Michal. Agáta naštvaně hodila karty na stůl. "A dost! Už takhle jsem ztratila fůru času." Založila ruce v bok. "A kromě toho, mám hlad a hlavně žízeň."
Komentáře
Přehled komentářů
je zelený, dobrného vzrůstu a miluje válečné sekery, pivíko, dobývání nepřátelských území a take své obydlí (orkské opevnění)
ten správný ork !
(hej ty orkskej žolde!, 20. 6. 2013 18:24)